Sfinga - Historie editací

Zde v 14. 3. 2018, 11:58

2018-03-14T11:58:01Z

Zde v 7. 1. 2018, 11:31

2018-01-07T11:31:31Z

Zde v 7. 1. 2018, 10:27

2018-01-07T10:27:34Z

Zde v 2. 1. 2018, 19:35

2018-01-02T19:35:22Z

Zde v 18. 4. 2017, 18:47

2017-04-18T18:47:54Z

Zde: Založena nová stránka s textem „ info - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka se připravuje Sfinga (Σφίγξ) představuje dávný motiv v mnoha starých kulturách…“

2017-04-18T18:47:23Z

Založena nová stránka s textem „ info - stránka bez jednoznačného pokračování Stránka se připravuje Sfinga (Σφίγξ) představuje dávný motiv v mnoha starých kulturách…“

Nová stránka

info - stránka bez jednoznačného pokračování

Stránka se připravuje

Sfinga (Σφίγξ) představuje dávný motiv v mnoha starých kulturách, zcela typicky v Egyptě, známe však i sfingy chetitské. Většinou má dívčí hlavu a ňadra, ale zbytek těla lví a bývá okřídlená. Řekové sfingy poznali od Egypťanů a také prostřednictvím Foiníčanů. V Řecku je potkáváme nejčastěji koncem archaické doby, ale známe je i z pozdní doby bronzové, dokonce už ze staré Kréty, kde možná jde o kontinuální výskyt. Sfingy měli ovšem také Chetité. Sfingy známe jako sochy i reliéfy různých velikostí a z různých materiálů, také jako motivy malby.

Právě na podobnostech a rozdílech mezi řeckými a ne-řeckými sfingami se často ukazuje (např. Jan Bouzek) postup řeckého přejímání předřeckých nebo orientálních motivů: Sfinga se v Řecku postupně leč poměrně rychle estetizuje a polidšťuje. Ze zavilé a viditelně nebezpečné nadlidské bytosti se stává bytost krásná, byť záhadná. Nepatrný záhadný dívčí úsměv, často zakrytá ňadra, lví tlapky spíše roztomilé, byť s ostrými drápy; schopnost snadno zadávit člověka ale nemizí, jenom to zrovna není na pořadu. Nejistota diváka před sfingou už nepramení z prvoplánové hrůzy, ale ze záhadnosti krásy, která by dokázala být krajně nebezpečná, pokud by chtěla, nicméně tak momentálně činí jenom v náznaku. Možná je v tom nějaká analogie s klidovou pozicí [[Kúros|kúrů]].

Kamenné sfingy potkáváme před oltáři chrámů nebo na pohřebištích. Koncem archaické doby je to obvyklý votivní dar od státu pro jiné kultovní místo. Sfingu známe také jako literární motiv, například v Sofokleově Oidipovi.

Záměna občas hrozí s gryfonem, což je zobrazení, které znali už Kréťané, jde o velice dávné převzetí, dokonce až středoasijského motivu.

Souvisle číst: v typickém případě: info [[Periodizace stylů řecké keramiky]], ... nebo rovnou na [[Náboženství]]

[[Výtvarné styly a žánry]]

[[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]

[[Kategorie:Úvod]]
[[Kategorie:Egypt]]
[[Kategorie:Foiničané]]
[[Kategorie:Chetité]]
[[Kategorie:Kréťané]]
[[Kategorie:Sofoklés]]
[[Kategorie:Bouzek Jan]]
[[Kategorie:Střední Asie]]
[[Kategorie:Informační stránky]]

@@ Řádka 14: / Řádka 14: @@
 <br clear=all>
-   Souvisle číst: v typickém případě info [[Periodizace stylů řecké keramiky]], ... nebo rovnou [[Náboženství]]
+   Souvisle číst: v typickém případě info [[Periodizace stylů řecké keramiky]], ... nebo rovnou [[Náboženství|'''Náboženství''']]
    Jiné možné pokračování: [[Archaické sochařství na Kykladách]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - stránka bez jednoznačného pokračování
-   zkorigováno, vložit fotky
+   zkorigováno, vložit ještě další fotky
 Sfinga (Σφίγξ) představuje dávný motiv v mnoha starých kulturách, zcela typicky v Egyptě, známe však i sfingy chetitské. Většinou má dívčí hlavu a ňadra, ale lví zbytek těla a bývá okřídlená. Řekové sfingy poznali u Egypťanů a prostřednictvím Foiníčanů. V Řecku je potkáváme nejčastěji koncem archaické doby, ale známe je i z pozdní doby bronzové, dokonce už ze staré Kréty, kde možná jde o kontinuální výskyt. Sfingy měli ovšem také Chetité. Sfingy známe jako sochy i reliéfy různých velikostí a z různých materiálů, také jako motivy malby.

← Starší verze		Verze z 7. 1. 2018, 10:27
Řádka 13:		Řádka 13:

	Souvisle číst: v typickém případě info [[Periodizace stylů řecké keramiky]], ... nebo rovnou [[Náboženství]]		Souvisle číst: v typickém případě info [[Periodizace stylů řecké keramiky]], ... nebo rovnou [[Náboženství]]
		+
		+	Jiné možné pokračování: [[Archaické sochařství na Kykladách]]

	Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]		Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
    info - stránka bez jednoznačného pokračování
-   Stránka se připravuje
+   zkorigováno, vložit fotky
-Sfinga (Σφίγξ) představuje dávný motiv v mnoha starých kulturách, zcela typicky v Egyptě, známe však i sfingy chetitské. Většinou má dívčí hlavu a ňadra, ale zbytek těla lví a bývá okřídlená. Řekové sfingy poznali od Egypťanů a také prostřednictvím Foiníčanů. V Řecku je potkáváme nejčastěji koncem archaické doby, ale známe je i z pozdní doby bronzové, dokonce už ze staré Kréty, kde možná jde o kontinuální výskyt. Sfingy měli ovšem také Chetité. Sfingy známe jako sochy i reliéfy různých velikostí a z různých materiálů, také jako motivy malby.
+Sfinga (Σφίγξ) představuje dávný motiv v mnoha starých kulturách, zcela typicky v Egyptě, známe však i sfingy chetitské. Většinou má dívčí hlavu a ňadra, ale lví zbytek těla a bývá okřídlená. Řekové sfingy poznali u Egypťanů a prostřednictvím Foiníčanů. V Řecku je potkáváme nejčastěji koncem archaické doby, ale známe je i z pozdní doby bronzové, dokonce už ze staré Kréty, kde možná jde o kontinuální výskyt. Sfingy měli ovšem také Chetité. Sfingy známe jako sochy i reliéfy různých velikostí a z různých materiálů, také jako motivy malby.
-Právě na podobnostech a rozdílech mezi řeckými a ne-řeckými sfingami se často ukazuje (např. Jan Bouzek) postup řeckého přejímání předřeckých nebo orientálních motivů: Sfinga se v Řecku postupně leč poměrně rychle estetizuje a polidšťuje. Ze zavilé a viditelně nebezpečné nadlidské bytosti se stává bytost krásná, byť záhadná. Nepatrný záhadný dívčí úsměv, často zakrytá ňadra, lví tlapky spíše roztomilé, byť s ostrými drápy; schopnost snadno zadávit člověka ale nemizí, jenom to zrovna není na pořadu. Nejistota diváka před sfingou už nepramení z prvoplánové hrůzy, ale ze záhadnosti krásy, která by dokázala být krajně nebezpečná, pokud by chtěla, nicméně tak momentálně činí jenom v náznaku. Možná je v tom nějaká analogie s klidovou pozicí [[Kúros|kúrů]].
+Právě na podobnostech a rozdílech mezi řeckými a neřeckými sfingami se často ukazuje postup řeckého přejímání předřeckých nebo orientálních motivů (viz např. Jan Bouzek): sfinga se v Řecku postupně leč poměrně rychle estetizuje a polidšťuje. Ze zavilé a viditelně nebezpečné nadlidské bytosti se stává bytost krásná, byť záhadná. Nepatrný záhadný dívčí úsměv, často zakrytá ňadra, lví tlapky spíše roztomilé, byť s ostrými drápy. Nejistota diváka před sfingou už nepramení z prvoplánové hrůzy, ale ze záhadnosti krásy, která by dokázala být krajně nebezpečná, pokud by chtěla, nicméně tak momentálně činí jenom v náznaku. Možná je v tom nějaká analogie s klidovou pozicí [[Kúros|kúrů]].
-Kamenné sfingy potkáváme před oltáři chrámů nebo na pohřebištích. Koncem archaické doby je to obvyklý votivní dar od státu pro jiné kultovní místo. Sfingu známe také jako literární motiv, například v Sofokleově Oidipovi.
+Kamenné sfingy potkáváme před oltáři chrámů nebo na pohřebištích. Koncem archaické doby je to obvyklý votivní dar státu na jiné kultovní místo. Motiv sfingy najdeme také na vázové malbě a v klasické době i v dramatu (například v Sofokleově ''Oidipovi'').
-Záměna občas hrozí s gryfonem, což je zobrazení, které znali už Kréťané, jde o velice dávné převzetí, dokonce až středoasijského motivu.
+Záměna občas hrozí s gryfonem, což je zobrazení, které znali už Kréťané, snad v analogii s dávnými středoasijskými motivy.
-   Souvisle číst: v typickém případě: info [[Periodizace stylů řecké keramiky]], ... nebo rovnou na [[Náboženství]]
+   Souvisle číst: v typickém případě info [[Periodizace stylů řecké keramiky]], ... nebo rovnou [[Náboženství]]
-[[Výtvarné styly a žánry]]
+  Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]

@@ Řádka 20: / Řádka 20: @@
 [[Kategorie:Úvod]]
 [[Kategorie:Egypt]]
-[[Kategorie:Foiničané]]
+[[Kategorie:Foiníčané]]
 [[Kategorie:Chetité]]
 [[Kategorie:Kréťané]]